Všechny články z blogu

Z Egypta až do současnosti: Historie zásnubních prstenů

Svatba s sebou přínáší mnoho povinnností - rozesílání pozvánek, vybírání hostů, místo obřadu, oběda, večírků a mnoho dalšího. Ale všechno to začíná o několik měsíců dřív: jedna z úplně prvních a nejdůležitějších povinností je výběr zásnubního prstenu. Někteří říkají, že obraz klečícího muže s otevřenou krabičkou před jeho vyvolenou je jedna z nejhezčích chvil, které může pár zažít.


Zpět do Egypta

Vůbec první zmínky o použití zásnubního prstenu se datují do dob starého Egypta, kdy Egypťané ve tvaru prstenu viděli nekonečno vesmíru a v jeho vnitřním prostoru bránu. To symbolizovalo  okamžik, kdy by se partneři měli stát oficiální cestou jednotou, jak po stránce manželské, tak po stránce filozofické. První oficiální zmínky o zásnubách se datují na přibližně 1. století př.n.l., kdy Židé oslavovali zásnuby ve dvou obřadech během jednoho roku. Právě z toho vzniklo známé slovní osvojení „do roka a do dne“.

První obrysy konceptu současné žádosti jsou položeny ve starém Římě, kdy se zásnubní prsten nechával nasadit na prsteníček levé ruky tak, jako to známe i dnes. Důvod byl prostý –  z prsteníčku levé ruky vede žíla přímo do srdce, symbolu lásky, a právě tento biologický fakt měl zásnubní prsten doslova zocelit. Tamější snoubenky byly dokonce obdarovávány dvěma prsteny. Jeden zlatý, který nosily na veřejnosti, druhý kamenný určený pro nošení při domácích práci.

První diamanty

Než se dostal ke slovu současný prsten s diamantovým osazením, trvalo to vlastně několik století.V roce 1477 to byl arcivévoda Maximilán Rakouský, kdo své nastávající Marii Burgundské vůbec poprvé daroval zásnubní prsten. Od té doby se pomalu tato královská tradice začala šířit, a během několika století si tak zásnubní prsten vydobyl velmi pevnou pozici.

Samotný kámen v prstenu reprezentuje nezničitelnost (vztahu), krásu (páru) a věčnost (vztahu).  Právě pro svojí nezničitelnost tak muž vyjadřuje svojí ochotu strávit se svou nastávající zbytek života v manželském svazku. (V USA je například tradice, že diamant z prstenu by měl mít hodnotu tříměsíčního platu muže, jenž ho kupuje.)

Ve svých začátcích to ale první diamantové kameny na zásnubních prstenech neměly zrovna dvakrát jednoduché. Zejména technické zpracování mělo velice nízkou úroveň a lidé neuměli kameny zpracovávat takovým stylem, aby byl vzhledově přinejmenším alespoň hezký. Ovšem na přelomu 60. a 70. let 19.století, kdy byly v Africe objeveny diamantové doly, se všechno změnilo, neboť na zpracování kamenů si technologie prostě pokročit zasloužila.

Kam s ním?

Zasnoubená žena nosí prsten na prsteníčku levé ruky a v momentě, kdy se s mužem vezmou, patří na tento prst i snubní prsten. Kam se vlastně náš „zásnubák“ potom poděje? Čekají ho 3 možné varianty. Může ho nechat společně s druhým prstenem na levém prsteníčku, nebo ho přesune na jiný prst: levý prostředníček, nebo pravý prsteníček.